Atopický ekzém III. - Potravinová alergie a její možná souvislost s AE

Další díl seriálu se věnuje souvislostí mezi potravinovou alergií a atopickým ekzémem.

Atopický ekzém a potravinová alergie

V raném věku dítěte (větš. 0 - 3 roky, ale může se lišit) je atopický ekzém (AE) relativně často spojen s potravinovou alergií. Uvádí se, že celých 40% osob se narodí s dispozicí k alergickému onemocnění neboli atopií, u 8% se pak toto vychýlení projeví potravinovou alergií ještě v průběhu prvního roku života (samozřejmě, každá potravinová alergie ještě neznamená AE a naopak - uvádí se, že 30-50% malých dětí s AE trpí potravinovou alergií) . Alergen v potravě, nejčastěji pak BKM (bílkoviny kravského mléka), pak může způsobovat potíže, jakými jsou AE, kojenecké koliky, zvracení, průjmy (někdy i s krví ve stolici), event. dušnost, atd. Než přikročíme k "návodu" (viz 5.díl), jak alergen v jídelníčku dítěte - popř.kojící matky malého atopika - zjistit, povíme si něco o trávicím systému, zvláště pak o střevě.

Střevní mikroflóra

O střevě v souvislosti s potravinovými alergiemi už bylo napsáno hodně - výborný článek o tom, jak je pro zdraví člověka důležitá správná střevní mikroflóra je například zde: http://www.rodina.cz/clanek5521.htm . Dovolím si krátké shrnutí: střeva jsou základním kamenem imunity, asi 70 - 80 %. Hostí tisíce druhů bakterií, z nichž některé zde žijí trvale, jiné přicházejí s potravou a trávicím traktem pouze projdou. S jídlem se do těla dostávají živiny a také bakterie, z nichž některé mohou být škodlivé (patogenní), jiné jsou nezbytné pro jeho správné fungování ("přátelské bakterie"). To vše vytváří tzv. střevní mikroflóru. Ta dokáže ovlivnit celkové zdraví člověka, imunitu pak velmi významně.

Střevní mikroflóra se tvoří v okamžiku narození dítěte - osídlování střev bakteriemi z vnějšího prostředí začíná v průběhu porodu. Způsob porodu má vliv na složení mikroflóry - dítě porozené císařským řezem se osidluje bakteriemi z okolí později, díky sterilnímu prostředí na operačním sále. Novější poznatky poukazují právě na významný vliv mikrobiálního prostředí první hodiny po porodu na vývoj imunitního systému. Při nepříznivém prvním bakteriálním osídlení je slizniční imunitní systém dítěte vystaven různým negativním stimulům, což může být jednou z příčin vzniku alergie v pozdějším věku.

V kojeneckém období tvoří 90 procent veškeré mikroflóry bifidobakterie, které mají u dětí mimořádně velký význam pro ochranu před střevními infekcemi. Převaha bifidobakterií je způsobena látkami, které jsou obsaženy v mateřském mléce a příznivě působí na jejich růst. Později se jejich podíl snižuje a mikroflóra se mění. Jejího stabilního složení se dosáhne asi po dvou letech. Lidský organizmus si vybírá svou vlastní mikroflóru, která ho potom provází po zbytek života a je pro něj unikátní.

Prevence atopických projevů dítěte

Atopie má tedy souvislost se střevem, střevní flóra ovlivňuje atopické projevy. Proto, pokud se atopická žena chystá mít potomka, je vhodné zahájit kroky k nastolení správné střevní mikroflóry (k rozvoji atopie dochází u geneticky predisponovaných jedinců již v těhotenství a časném poporodním období). K tomu napomohou pre- a probiotika, užívaná během těhotenství (hl.v jeho 2.polovině) a kojení. Promluvíme si také o hypoalergenní dietě během kojení a těhotenství, to je velmi zajímavé a diskutabilní téma - více viz následují kapitola. Genově dané dispozice pro atopii změnit nelze, alergie ale vzniká z atopie až tehdy, pokud se spojí dědičné dispozice (atopie) a vlivy zevního prostředí při vývoji a růstu dítěte. Snaha je proto alespoň pokusit se preventivně působit a ovlivnit tak míru budoucího atopického projevu - otázkou je, do jaké míry je to vůbec možné a hlavně co pro to dělat - s tím se vypořádává následující kapitola. Její hlavní poselství, především co se životního stylu a zvláště stravy těhotné a kojící maminky týče, připomíná staré známé motto "Všeho s mírou" - sterilní životní podmínky v kombinaci s přísnou dietou těhotné a kojící ženy s úplným vysazením některých potravin (hl.BKM, vejce, lepek, atd.atd.) pouze z důvodu preventivního je zřejmě pro vyvíjející se imunitní systém dítěte stejně nevhodné jako opačný extrém.

Rozvoj atopických obtíží dítěte

Hned od narození začíná intenzivní proces utváření střevní mikroflóry, organismus dítěte tedy od narození intenzivně pracuje na vytvoření vlastní imunologické výbavy - tomu významně napomáhá kojení. Navíc, malý organizmus se intenzivně vyvíjí, vyvíjejí se orgány (játra, ledviny, střevo, atd.), a nejvhodnější potravou pro miminko je proto lehce stravitelné mateřské mléko, svým složením od přírody nejlépe přizpůsobeno trávení kojence. Ne každá maminka ovšem může kojit - miminko je pak převedeno na umělou stravu. Do nevyzrálého organismu dítěte pak vstupuje cizorodá látka (hl. bílkovinné povahy), která u citlivých organismů může vyvolat přecitlivělost na tuto látku. Tento proces však může nastat již za plného kojení dítěte - dítě je senzibilizováno látkami, které sní kojící matka a předá tak ve svém mléce potomkovi. Nejčastěji jde o již zmiňované bílkoviny kravského mléka. Řešením je pak dieta kojící matky s vyloučením alergenní potraviny (příp. potravin),nebo případně podání dítěti vhodného umělého mléka (ta se liší stupněm naštěpení, tj.alergenicitou - např.Nutrilon pepti allergy care určený k léčbě alergie na BKM je více naštěpen - a tedy s nižší alergenicitou - než Nutrilon HA, který slouží k pouhé prevenci alergie na BKM, atd. - o volbě vhodného UM rozhodne lékař v návaznosti na výsledky vyšetření).

Prvními příznaky, že k senzibilizaci malého organismu došlo, mohou být např. ublinkávání, zvracení, průjmy (někdy i s krví ve stolici), koliky, neklid… Samozřejmě, ne každý neklid je příznakem potravinové alergie, stejně jako ublinkávání, atd. Pokud ale skutečně došlo k senzibilizaci organismu alergenem ve stravě a my tuto látku dále podáváme, může následovat (m.j.) vznik AE - svědivé pupínky, puchýřky, ekzematické ložisko (především tam, kde je kůže zvláště citlivá - tvářičky, atd.).

V této fázi většinou navštívíme kožního lékaře a obdržíme od něj mast s kortikoidy. Využíváme jejich rychlý protizánětlivý a protisvědivý účinek. Kortikoid však atopický ekzém nevyléčí - pouze jej zklidňuje, a to jen po dobu, kdy jej pacient používá. Pokud ale jde o atopický ekzém, který souvisí s potravinovou alergií, taková dlouhodobá léčba důsledku, nikoli příčiny, nemá pozitivní dopad na zdravotní stav malého atopika a na rozvoj dalších atopických obtíží (ty se netýkají jenom kůže, jak se mnozí čtenáři možná domnívají, ale posléze i jiných sliznic - a dostáváme se m.j. k již velmi rozšířeným inhalačním alergiím - pyly, roztoči, plísně, atd., astmatu, atd.) Je proto dobré včas zjistit, zda je kožní projev skutečně AE a že je skutečně odrazem potravinové alergie - a pokud ano, zahájit dietu s vyloučením dané potraviny z jídelníčku - tomu je věnován 5.díl seriálu)

Poznámka: maminky často udivuje - dítěti v testech vyšla vyšší hodnota sIgE např.na arašídy, přestože je dosud nemělo v ústech (aneb dotaz maminky: pokud mimi nikdy nejedlo mrkvičku, nemůže být z krve přece zjištěno, zda bude na ni alergický - alergická reakce přece vznikne až při střetu s alergenem, ne? Odpověď je: ke střetu s alergenem vůbec nemusí docházet až poté, co dítě vezme potravinu do úst. Dítě může být sensibilizováno už prenatálním stádiu, příp.během kojení. (Pro úplnost: vyšší sIgE ještě nemusí znamenat alergii na danou potravinu, stejně jako v případě laboratorně zjištěné potrav.alergie nemusí nutně tato alergie souviset s AE. Diagnostický závěr proto ponechejme na odborníkovi, který vezme v potaz ještě další důležité faktory pro vyřčení správné diagnózy.)

Jak již bylo řečeno, ne každý ekzém, neklid, bolest bříška, atd. je projevem alergie, stejně tak ne každý potravinový alergik trpí atopickým ekzémem. Navíc, reakcí na potraviny je celá řada, potravinová alergie je pouze jednou z nich (ještě o tom bude řeč v 5.díle). AE v souvislosti s potravinovou alergií, to není jednoduchá záležitost. Proto je tolik významná spolupráce rodičů (hl.maminky) s lékařem - ten pomáhá rodiči orientovat se v nemoci potomka, určí vhodnou léčbu (mimo jiné také případné nasazení antihistaminik a případná imunomodulace - o té se zde zmiňovat nebudu, to již patří do kompetence vašeho ošetřujícího lékaře, zmíním se pouze o jednom z jejích prostředků - probioticích:

Probiotika a prebiotika

Co se probiotik týče, rozlišujeme alimentární (jogurt, atd.), farmaceutická ( Acidophilus a další preparáty hojně se vyskytující v obchodní síti) a "medicínská" probiotika (E.coli, atd. - indikována lékařem). Probiotika v jejich činnosti nastolení správné střevní mikroflóry podporují prebiotika, která jsou živou půdou pro dobrou činnost probiotických mikroorganismů (inulin a jeho deriváty, chlorella, atd.) Farmaceutická probiotika osídlují střevní sliznici a pomáhají nastolit správnou střevní mikroflóru, "medicínská" se účastní imunomodulace. Vhodnost užívání a volbu probiotika konzultujte s lékařem. O probioticích a tzv..mikrobiologické terapii, která k léčbě využívá právě působení probiotik, se více dozvíte na stránkách http://www.symbinatur.com/Mikrobiologicka-terapie-rubrika-30.html

Vraťme se ale k reakci na potraviny, která hlavně v raném věku dítěte tak často souvisí s atopickým ekzémem. Jak už jsem naznačila, v tomto případě je důležité zahájit hypoalergenní dietu s vysazením potraviny, na níž dítě reaguje, z jídelníčku. Ale o tom jsou již další dva díly, které se týkají hypoalergenní diety.

Závěrem přehled potravin, které u dětí nejčastěji způsobují alergické reakce na potraviny:

Pozor také na potraviny, které obsahují pylová zrna (bylinkové čaje, med a další).

Zdroje:

Allergy development and the intestinal microflora during the first year of life, Bjorkstén B.,Sepp E., Julge K.,Voor T., Mikelsaar M.
Alergie číhá v jídle a pití - kuchařka pro alergiky - Fuchs M.
http://www.alergie.cz/pro-odborniky/zkrizena-alergie/pyl-potravina/
http://www.zdrava-rodina.cz/med/med599/med599_47.htm
http://www.vesmir.cz/clanek.php3?CID=1915
http://ec.europa.eu/research/quality-of-life/ka4/pdf/report_allergyflora_en.pdf
http://www.symbinatur.com/Ekzem-stale-vzdoruje-lecbe-III--clanek-41.html
http://vademecum-zdravi.cz/obnova-strevni-mikroflory/
http://www.symbinatur.com/Ekzem-stale-vzdoruje-lecbe-V--clanek-43.html
http://www.symbinatur.com/Jak-funguje-mikrobiologicka-terapie-clanek-587.html

Atopický ekzém - seriál

• Atopický ekzém I. - úvod
• Atopický ekzém II. - léčba
• Atopický ekzém III. - Potravinová alergie a její možná souvislost s AE
• Atopický ekzém IV.- Hypoalergenní dieta v těhotenství a u rizikových dětí
• Atopický ekzém V. - Hypoalergenní dieta aneb jak zjistit alergeny v potravě
• Atopický ekzém VI. - Lokální léčba atopického ekzému

Články k problematice Atopický ekzém

• Atopický ekzém
• Atopický exém léky, masti
• Michalka - těžký atopický ekzém, erytrodermie
• Peter - těžký atopický ekzém + polyvalentní a inhalační alergie

Autor článku: Věra

Počet zobrazení článku: 52874

Diskuse ke článku

Diskuse ke článku: Atopický ekzém III. - Potravinová alergie a její možná souvislost s AE

Poslat odkaz na článek na e-mail

Zadej e-mail, na který má být článek poslán:
 

Lékárna

V sekci lékárna naleznete články týkající se léků a léčiv ve spojitosti s problematikou potravinové alergie

• Bezpečné a potenciálně alergizující potraviny
• Vápník - Ca
• Atopický ekzém IV.- Hypoalergenní dieta v těhotenství a u rizikových dětí
• Atopický ekzém III. - Potravinová alergie a její možná souvislost s AE
• Atopický ekzém II. - léčba

Všechny články sekce: Lékárna