Atopický ekzém V. - Hypoalergenní dieta aneb jak zjistit alergeny v potravě

Atopický ekzém V. - Hypoalergenní dieta aneb jak zjistit alergeny v potravě

Atopický ekzém může být spojen s dalšími atopickými projevy, které mají svou podstatu v odlišné regulaci imunitních mechanismů (např. alergie - potravinová, inhalační, astma, atd.) - všechny tyto atopické projevy spolu úzce souvisejí a v rámci rodiny se tak mohou vyskytovat rozmanité projevy atopie (babička astma, matka senná rýma, otec ekzematik, dítě ekzém a alergie na ořechy, atd.) Prvními alergeny, s kterými se dítě setká, jsou alergeny potravinové - určité složky potravy tedy mohou být prvním provokačním a zhoršujícím faktorem atopického ekzému (v pozdějším věku dítěte pak mohou přebrat štafetu inhalační vlivy- pyly, prach, roztoči, atd., mezi významné zhoršující faktory lze počítat též infekci, fyzickou i psychickou zátěž, později pak hormonální vlivy, atd.) . Již jsme si řekli, že v případě, že AE skutečně souvisí s potravinovou alergií (a tento případ častěji nastává právě ve věku od narození do cca 3 let - věk. hranice jsou individuální), jsou opodstatněná dietní opatření. Tento díl je tedy věnován hypoalergenní dietě a jejímu vysledování - aneb jak zjistit, co ve stravě vadí - ať už v případě:

1) kojících matek (kdy důsledkem působení alergenu ve stravě kojící matky může být atopický ekzém - dále jen AE - miminka, popř.jiné projevy - neklid, zvracení, průjmy, krev ve stolici miminka, typické kojenecké koliky) nebo
2) dětí, jež trpí urputným atopickým ekzémem, průjmy, atd. a chtějí (resp.jejich rodiče) zjistit, zda to souvisí s potravinovou alergií a které složky potravy vadí.

Ad 1) Kojící maminky

Vzácně se stává, že miminko je senzibilizováno některou složkou mateřského mléka - nejčastěji to bývají BKM, bílkoviny kravského mléka, které do mateřského mléka přecházejí. V případě, že pouze kojíte, a stejně u své ratolesti pozorujete svědivé pupínky nebo suché plochy, bolest bříška dítěte po nakojení, někdy průjmy, krev ve stolici, na vině může být (ale také nemusí!) potravinová alergie. Možnosti, jak alergeny zjistit, jsou následující:

Alergo testy

a) k nim přistupuje lékař, pokud je důvod podezřívat stravu coby zdroj alergenní látky (popř.látek). Je jich více druhů (nejznámější: kožní- Prick testy, krevní - sIgE testy, testy aktivace basofilů, atd. ), ale jejich průkaznost u takto malých dětí je nižší (Pricky), krevní testy se - většinou - dělají až od cca 6 měsíců věku dítěte (je také otázka, co vyšetření sIgE proti potravinovým a inhalačním alergenům přinese za poznání, krom toho je paleta vyšetřovaných alergenů tak široká, že všechny ani provést nelze a je vhodné, aby indikující nejprve vytipoval, která vyšetření - tj. jakých potenciálních alergenů - provést) . Také přihlédněme k faktu, že AE či jiné atopické projevy se mohou objevit již velmi záhy - okolo 2 - 3 měsíců věku dítěte, někdy i dříve. Proto nejspolehlivější (ovšem též nejnáročnější) testování je testování pozorováním - a o tom je právě tento díl seriálu, kde se zmíníme jednak o pravidlech EET testu (jedna z pozorovacích metod) a též o pravidlech hypoalergenního režimu, který pomůže zejména kojícím matkám vystopovat, na co dítě reaguje či nikoli.

Pozn.: ve prospěch testování pozorováním hovoří také to, že pouze tzv.pravá, tedy IgE alergie je zjistitelná IgE alergo testy. Non-IgE typ alergie (bude o nich řeč), stejně jako potravinové intolerance (těch je řada typů- též viz dále) nelze prokázat IgE testy. Pro ty, kdo jsou touto informací rozčarováni, neboť si mysleli, že po provedení krevních IgE testů budou mít "ve všem jasno" (tj.co jíst a co ne, aby se nezhoršovaly atopické projevy), jsou určeny následující řádky- zejména odstavce věnované kravskému mléku a možným reakcím s ním spojených.

"Hypoalergenní" režim

b) tady se již dostáváme k pozorovacím metodám testování. Hypoalergenní režim zahrnuje HA dietu a řadu doprovodných opatření, která již byla citována v druhém díle seriálu (viz režimová opatření). Ta dodržet je dosti důležité, aby se vyloučily jiné případné negativní vlivy (přesnější by možná bylo rušivé vstupní signály), než pouze působení potravy.

Potraviny, jež jsou u dětí nejčastější příčinou reakcí na potraviny, jsou : mléko, vejce (hlavně vaječný bílek), ořechy, ryby , sója, pšeničná mouka (podrobněji je přehled nejčastějších alergenů uveden v závěru 3. dílu). Špatným řešením by pak bylo vyloučit tyto potraviny a zbytek jídelníčku ponechat, správným postupem je zahájit vylučovací dietu sestávající se pouze z těchto potravin:

Králičí nebo jehněčí maso (popř.krůtí, mohou ho ale špatně snášet alergici na vejce), rýže, olivový olej, sůl, vápník (.koj.matky jej potřebují cca 1500mg denně, dospívajících a dospělé osoby 1000mg denně, děti 500 mg denně) (zdroj - např. Dologran, WELEDA Podpůrný vápník, BIOMIN H, atd.).

Jde o dietu přes 20 let starou - dietu dle Rezzy a Cardiho, která vypadá následovně: 100g jehněčího masa, 40 g olivového oleje, 70g rýže, 1 litr vody, 300mg kalcia, 300mg soli. 1 l této diety odpovídá 3150kJ a nahradí 1 l mléka.

Není povoleno používat jakékoli koření, pouze uvedené suroviny. Nezapomínat také na pitný režim (minerálky či čaje nearomatizované a raději neoslazené - na tomto místě chci pochválit čaj Rooibos, údajně je jedním z nejsilnějších přírodních antihistaminik ). V literatuře se doporučuje dietu dodržovat 4 týdny, často se ale kůže dítěte "vyčistí" za kratší čas (např.týden) . Po "vyčistění" kůže dítěte začínáme s testováním nových potravin - vždy 3 - 7 dní jíme (spolu se zmíněnými HA potravinami) novou potravinu a sledujeme případnou reakci - jídlo a veškeré údaje s tím spojené (případné reakce, atd.) si zapisujeme. Začíná se s potravinami s nižším alergenním potenciálem - květák, dýně, cuketa, brambory, borůvky, hrušky (veškeré ovoce zavádíme nejprve tepelně upravené) - přehled potravin "bezpečných" a potenciálně alergizujících je v tabulce v závěru předchozího, tj. 4.dílu. Potraviny, které jsem již uvedla coby nejčastější příčinu potravinových alergií u dětí, hl.mléko, je třeba zařazovat opatrně a pokud se na ně ukáže (a posléze lékařem potvrdí) alergická reakce, pak je nutno se vystříhat všech jejich alternativ- tj. v případě alergie na bílkoviny kravského mléka (dále jen BKM) vynechat též potraviny, které mají ve složení psáno cokoli, co s mlékem souvisí (syrovátka, sušené odtučněné mléko, atd). Samozřejmostí je vynechat jogurty, tvaroh, sýry, gravimilk, margaríny s obsahem BKM, atd.atd. (nutnost je pak pročítat složení výrobků uvedené na obale). S mlékem (a mléč.výrobky) je to ale poněkud složitější, je to vícesložková látka a reakce může být na různé složky - např. na BKM (ať už jednu - např. betalaktoglobulin či více, reakce zdaleka nemusí být jenom kožní), na laktózu - mléčný cukr (tady se ale nejedná o potravinovou alergii, ale potravinovou intoleranci enzymopatického typu, příznaky nejsou kožní ale výhradně trávicí; v případě intolerance laktózy není třeba vynechat veškeré mléčné produkty - zakysané mléčné produkty většinou nevadí - např.jogurty, tvrdé sýry, atd.), atd. - bližší vysvětlení možných reakcí na kravské mléko podávají následující odstavce:

Kravské mléko a mléčné produkty mohou být zdrojem různých typů reakcí - potravinové alergie (IgE i non-IgE typu), intolerancí různého typu (enzymopatická - hl. intolerance laktózy, farmakologická - ta opět zahrnuje různé typy reakcí, psychotická - dotyčný se mylně- na základě předchozí negativní zkušenosti- domnívá, že je na potravinu "alergický", atd.). Alergie a intolerance není totéž, byť to mnohdy bývá lidmi směšováno. Zatímco alergie má obecně příčinu v chybné imunitní odpovědi, intolerance je neimunologická - příčinou NENÍ chybná imunitní odpověď, ale příčiny jiné - např.intolerance laktózy - jedná se o enzymopatickou intoleranci (pro takový typ intolerance je příznačný nedostatek či absence látky nebo látek, které se v organismu podílejí na zpracování stravy - obvykle enzym(y).

Některé typy intolerance mohou být k nerozeznání od alergické reakce. Zmiňme na tomto místě jeden z typů farmakologické potravinové intolerance - tzv. farmakologickou histaminoliberační reakci, kdy potravina sama obsahuje látku s určitou schopností dráždit svého "hostitele",popř.je schopna takové látky uvolnit v organismu konzumenta. Obvykle to bývají budivé aminy (histamin, tyramin, atd.); jde čistě o chemické reakce probíhající většinou ve sliznici tenkého střeva, důsledkem je pak např. svědivá vyrážka, zčervenání kůže, otoky, dušnost, atd. Příznaky se objevují v bezprostřední vazbě na požitou potravinu (prakticky vždy týž den), pozdějsí reakce je vyloučena. Od podobně časné alergické reakce nám v odlišení pomáhá MNOŽSTVÍ požité potraviny - zatímco u alergie bývá časná reakce i po minimálním množství, tato farmakologická histaminoliberační intolerance předpokládá většinou nadměrnou konzumaci podezřelé potraviny. Budivé aminy nalezneme v uzených, zrajících a kvašených potravinách, rybách (hl. uzená makrela či tuňák), aromatickém koření, v zelenině (kyselé okurky, velmi zralá rajčata, papriky, atd.), popř.v kyselém ovoci (jmenujme hlavně citrusy, jimž často bývají neprávem připisovány alergické reakce, přitom se většinou jedná právě o tento typ intolerance), jahodách, alkoholu, kávě, kakau, zrajících sýrech, atd.

Vraťme se ještě k potravinové alergii na kravské mléko - vedle IgE mechanismu (tzv.pravá alergie, postihuje cca 5% dětí ve věku 0-3 roky) se na jejím zprostředkování může podílet také non IgE mechanismus (u cca 2% dětí ve věku 0-3 roky). Oba typy se liší m.j. časem reakce: IgE potravinová alergie se projevuje většinou řádově v minutách (někdy vteřiny, málokdy hodiny), v případě kojících matek, které testují zařazení této potraviny do jídelníčku po pauze to pochopitelně nebudou minuty, ale je zde zpoždění dané průchodem potraviny matkou (já mám osobní zkušenost, že vliv mléka v mé stravě coby stravě koj.matky se na dítěti projevil za cca den, ale to je individuální) - mluvíme stále o IgE typu potravinové alergie. Její projevy mohou být kožní (např. akutní kopřivka, otoky, AE), trávicí (zvracení, průjem, bolesti břicha až koliky, nadýmání,atd.), dýchací (kašel, pískoty, dušnost, rýma, atd.) i celkové (anafylaxe, šok). Naproti tomu u non IgE mechanismu, který je v mnoha ohledech "oříšek" (z důvodů diagnostických, léčebných, atd.), je reakce zpožděná, řádově se většinou jedná o hodiny až dny a někdy i týdne (i měsíce). To jen ztěžuje zjištění alergenu. Příznaky nonIgE potravinové alergie jsou velmi různorodé - trávicí obtíže - bolesti břicha až koliky, zvracení, průjmy- obzvláště vleklé, nechutenství, neprospívání, atd., respirační obtíže - chronická dušnost, zahlenění, kašel, atd., obtíže kožní - AE, vzácně chronická kopřivka, ale i celkové obtíže - např.chronická bledost, chudokrevnost, atd. Závěrem tohoto odstavce ale znovu opakuji, že ne každý AE je příznakem IgE nebo nonIgE alergie, stejně jako trávicí nebo respirační obtíže dítěte.

Nejen kravské mléko ale může být zdrojem více typů potravinových reakcí. Potravin je celá řada, jmenujme na tomto místě obiloviny: bývají směšovány pojmy: "alergie na lepek" a "celiakie" (a to zdaleka nejsou jediné možnosti potravinové reakce na obilniny). Celiakie bývá zařazována mezi enzymopatické potravinové intolerance (organismus není schopen lepek zpracovat), stejně tak ale můžeme celiakii zařadit mezi nonIgE potr.alergie (celiakie nese rysy autoimunního onemocnění). Každopádně není však zprostředkována IgE mechanismy, nejedá se tedy o pravou alergii (o tu se jedná v případě pravé alergie na lepek). Liší se proto i projevy celiakie a (pravé) alergie na lepek (projevy celiakie mají svůj původ v chronickém zánětu sliznice tenkého střeva, který lepek způsobuje, vedle trávicích to ale mohou být i kožní projevy- Duhringova dermatitida.) Řešení je v případě jak potravinové alergie, tak intolerance stejné - vyloučení inkriminované potraviny z jídelníčku. Diagnostikovat jak potravinovou alergii, tak intoleranci pomohou laboratorní testy - pravou potravinovou alergii prokáží testy na IgE "alergické" protilátky, zatímco potravinovou intoleranci či nonIgE potravinovou alergii testem na IgE protilátky nerozpoznáme (je třeba zvolit jiné testovací metody, někdy je jedinou možností testování pozorováním). Zkrátka, na jednu a tu samou potravinu může být řada reakcí, někdy obtížně diagnostikovatelných, rozhodující jsou vždy obtíže pacienta a podle toho pak následují další kroky směřující k vysledování spouštěče dané reakce. Významnou součástí diagnózy reakce na potraviny je EET test, o kterém ještě budeme hovořit (jde o vysazení potraviny z jídelníčku a jejím znovuzařazení po určité pauze a sledování případné reakce).

Během testování mohou nastat různé situace, resp.kombinace: k ústupu obtíží nemusí dojít ani po dodržování vylučovací diety - tady buďto obtíže (AE, průjmy, atd.) nemají viníka v reakci na potraviny, nebo vstupují další provokační vlivy (popř. bylo by bývalo třeba dodržovat dietní režim déle, atd.). Nebo k ústupu obtíží dojde, zařadíme potravinu, jeví se bez reakce, nebo s reakcí minimální - např.mléko. Ale vzhledem k tomu, co již bylo řečeno (možnost nonIgE reakce), je nástup obtíží plíživý - a že je příčinou obtíží skutečně mléko je pak těžko rozpoznatelné, když "v začátku" takové potíže nezpůsobovalo. Atd.atd., kombinací je spousta, už v tom zase řada maminek ztrácí orientaci a určitě se teď ptá, jestli dodržovat zmiňovanou dietu má smysl. (Já osobně si myslím, že každý pokus zjistit, co potíže dítěte způsobuje, smysl má). Nejlepší rada proto je: svěřte se do rukou odborníků, nedělejte podobné experimenty bez odborného dohledu. Nezbývá než věřit, že je dost odborníků v poměru na narůstající počet (nejen) dětských alergiků...

Ad 2) dítě trpící atopickým ekzémem, dušností, průjmy, atd.

Řešení je obdobné, jako v případě kojících maminek - buďto dítěti necháte udělat alergo-testy, o kterých již byla řeč, nebo se budete držet návodu v tomto díle již popsaném pod názvem Hypoalergenní režim a vedle již zmiňovaných režimových opatření zavedete dítěti vylučovací dietu a poté, co se kůže dítěte "vyčistí" budete - tady je podle mého názoru předchozí konzultace s odborníkem víc než vhodná - zavádět nové potraviny a sledovat případnou reakci -složení diety a postup zavádění nových potravin je shodný jako v oddíle Ad 1.

Pod odborným dohledem lze provést jiný test, než již zmíněná vylučovací dieta a následné zařazování potravin a zkoumání případné reakce. Test, o němž bude řeč, se nazývá eliminačně-expoziční test (EET). Po zapisování konzumované potravy (jakýsi jídelní deník) pojmete nejprve podezření na jistou potravinu. Následuje test, který spočívá v tom, že podezřelou potravinu (včetně jejích alternativ, čili v případě mléka i sýry, jogurty, margaríny, hovězí maso, atd.atd.) striktně vysadíme na cca 2 týdny (čím déle, tím lépe) a pak podezřelou potravinu jednorázově požijeme v přiměřeném množství (to přiměřené množství, pokud byste test prováděli přímo na svých dětech, je právě ten kritický moment, který doporučuji konzultovat s lékařem!!!). Pakliže je testovaná potravina skutečně alergenem, reakce na tuto potravinu je mnohem výraznější, pokud ji nasadíte jednorázově po určité pauze, na rozdíl od jejího pravidelného příjmu (např.každý den, obden,atd.). Slovo "výraznější" v předchozí větě v sobě ovšem skýtá možné riziko velmi vážné alergické reakce (nikoli tedy "pouze" kopřivka, AE, průjem, zvracení, bolest břicha, ale i otoky, ztížené dýchání (dušnost) a dokonce život ohrožující reakce systémová) - proto jsem zdůrazňovala konzultaci s odborníkem. Ještě dodám, že zatímco reakce na alergenní potravinu, kterou pozřela kojící matka, se na kojeném potomkovi projeví s jistou prodlevou (moje zkušenost je -většinou - cca do 24hodin, ale je to individuální) , reakce na alergenní potravinu konzumovanou přímo dítětem bývá obvykle řádově v minutách (někdy vteřiny, ale může to být i několik hodin, dní - jde o typ reakce).

Pokud byste stejně podlehli pokušení EET test provést bez předchozí konzultace s odborníkem, raději proveďte pouze ET test - pouze eliminace, tj.vysaďte podezřelou potravinu na urč.dobu (např. 2 týdny), a sledujte efekt, nedělejte tu část se zařazením potraviny po pauze. V ideálním případě se děje zlepšení zdravotního stavu dítěte po vysazení dané potraviny - zlepšení stavu kůže, úprava stolice, atd. Může se ovšem stát, že alergenních potravin bude více než pouze jedna, že byla doba pauzy příliš krátká (v případě -nejen- kravského mléka je někdy třeba dodržovat nemléčný režim déle vzhledem k možnému typu potrav.reakce - viz nonIgE potrav.alergie, hovoří se o zkušební době až 3 měsíce, déle to již ale smysl nemá), že eliminace nebyla dostatečná (konzumujeme např.i v době pauzy rohlíky obsahující BKM a nevíme o tom), atd. - zkrátka - i zde mohou být záludnosti, které do testu vnášejí chybu. Radou nad zlato je tedy opět konzultovat test před jeho provedením s odborníkem, který upozorní na možná úskalí a povede test.

Také je tady potřeba upozornit na to, že přestože je to u nás jev vzácný, může se objevit reakce na rýži, krůtí maso…v podstatě na cokoliv (to je právě to úskalí pojmu "hypoalergenní" - neexistuje nealergenní potravina, jen potraviny, na něž jsou reakce méně pravděpodobné). Pakliže máte alergii na jednu ze složek vylučovací diety - a víte o tom - samozřejmě je třeba tuto složku nahradit jinou (např.rýži bramborami). Pakliže jste například kojící matka, dietu držíte a dítě má AE (popř.další projevy - nadýmání, atd.) neustále (dieta pozitivní efekt nepřináší), problém není v potravinách, ale jinde (těch důvodů je nepřeberné množství a vyjmenovat je je nad možnosti tohoto dílu - např. dráždivá aviváž, počínající infekční onemocnění, atd. atd.). Vzácně by příčinou neúspěchu diety mohla být reakce na jednu ze složek vylučovací diety. Každý z nás je unikát a tak je také třeba přistupovat k testování a léčbě vůbec.

Výsledky zkoumání pak zkonzultujte s lékařem (alergolog, pediatr, atd.). Lékař pak zhodnotí a ověří vaše výsledky testování. V případě, že se skutečně prokáže alergie na BKM se posléze nasadí vhodné UM (již jsme o tom hovořili v předchozích částech seriálu). Někdy se také stává, že například u dítěte nebo u kojící matky alergického dítěte se zjistí, že nelze konzumovat nikoli jednu, ale celou řadu potravin - a zkuste nejíst mléko, mléčné výrobky, vejce, potraviny obsahující lepek, syrové ovoce, pokud je (bohužel) opravdu vaše dítě na toto všechno alergické... Pak vám zas pomůže pouze lékař, občas je zapotřebí i lékové doporučení. Někdy je třeba vybavit dítě tzv.pohotovostním balíčkem pro případ závažné alergické reakce. Potravinová alergie patří rozhodně do rukou odborníka.

Také chci dodat, že alergie se mohou v průběhu života měnit, takže někdy je nutné proces hledání spouštěčů několikrát zopakovat.

Zdroj:

Alergie číhá v jídle a pití - kuchařka pro alergiky -Fuchs M.
http://www.vesmir.cz/clanek.php3?CID=1915
http://www.mojedite.cz/article_detail.php?id=214
http://www.zdrava-rodina.cz/zr/03_99/zr399_8.htm
http://www.causa-subita.cz/login.php?akce=view&clanekid=346&r=6&c=6
http://www.symbinatur.com/Ekzem-stale-vzdoruje-lecbe-V--clanek-43.html
http://www.tigis.cz/alergie/aler304/13.htm
http://www.searchnet.cz/nem_priz/atopie.html

Atopický ekzém - seriál

Články k problematice Atopický ekzém


Autor článku: Věra

Počet zobrazení článku: 48701







Diskuse ke článku

Diskuse ke článku: Atopický ekzém V. - Hypoalergenní dieta aneb jak zjistit alergeny v potravě

Poslat odkaz na článek na e-mail

Zadej e-mail, na který má být článek poslán:
 


Články alergie

Obecné články o problematice potravinové alergie a potravinové intolerance

Všechny články sekce: Články alergie



FORPSI - webhosting, serverhosting, domény
         potravinová alergie server o potravinové alergii a intoleranci                   potravinová alergie
Kontakt  Partneři serveru   Volná místa          Tisk   





Hledám práci.cz
široká nabídka zaměstnání
Volná místa, práce, zaměstnání a brigáda pro Vás


IT/telekomunikace
Volná místa telekomunikace, informační technologie

administrativa
Zaměstnání v oboru administrativa (asistentka, sekretářka, recepční atd.

personalistika
Personalistika a lidské zdoje - zaměstnání, volná místa

finance
Finanční, účetní a ekonomické zaměstnání

management
Management, nabídka práce a zaměstnání

provoz/výroba
práce výroba, kvalita, provoz

logistika/doprava
práce logistika, doprava

obchod/nákup/marketing
Práce a zaměstnání obchod, prodej, marketing, nákup