Mezi velice málo známé, v povědomí nejen laické veřejnosti, ale bohužel i té odborné, patří Duhringova choroba. Tuto chorobu můžeme zařadit do stejné skupiny s celiakií. V současné době se již spíše setkáváme s názorem, že se jedná o typ celiakie s kožními projevy onemocnění.
Tato choroba se objevuje většinou v období puberty, adolescence až dospělosti, ale jsou známy případy výskytu i u tříletých dětí. Vzhledem k tomu, že povědomost o této chorobě je poměrně nízká, pacienti bývají léčeni na zcela jinou diagnózu, většinou na kožním nebo alergologickém oddělení. Léčba je několik let neúspěšná a k určení správné diagnózy pomůže často štěstí a náhoda.
Výskyt silně svědících puchýřků či ekzému na typických místech, zejména v okolí velkých kloubů (lokty, kolena, hýždě, lícní kosti, ramena, zápěstí) spojených s trávicími potížemi, jejichž obraz může být velice široký – od bezpříznakového stavu, přes pocit nafouklého břicha, těžkosti až po průjem. Střevo může být postiženo pouze ostrůvkovitě, takže biopsie střeva nemusí být průkazná. Pacient má rovněž zvýšenou citlivost na jód. Potíže se mohou projevovat ve větší míře i po požití pouze některého druhu jídla, např. ryb.
U těchto pacientů se vyskytují zvýšené (ale mohou být i hraniční, v konečném výsledku tedy i negativní) protilátky proti gliadinu. Tento test se provádí z krve na gastroenterologii nebo i alergologii. Dalším znakem je, již výše zmíněný, svědivý puchýřkovitý ekzém, na typických místech. (Puchýřky ovšem mohou mít více stadií a podob, takže i zde nelze jednoznačně diagnostikovat). Pokud se u pacienta vyskytují i zažívací potíže, u dětí neprospívání, nafouklé bříško, zpomalený růst, nechutenství apod.), pravděpodobně lékař přistoupí k biopsii střeva. Jak jsem již uvedla, střevo může být postiženo pouze ložiskovitě, výsledky biopsie mohou být jak negativní tak pozitivní. Zde by se dalo říci, že čím je pacient starší, tím se příznaky onemocnění stávají méně zřetelné a onemocnění se stává hůře diagnostikovatelné. Hlavním diagnostickým faktorem tedy zůstává biopsie kůže, kdy se odebere část kůže s puchýřkem, a odešle k diagnostice do laboratoře (toto vyšetření se provádí na kožním odd. větších nemocnic), na jehož základě je stanovena přesná diagnóza. Z výše uvedeného je tedy patrné, že k určení této diagnózy, je nutná spolupráce několika oddělení. V některých publikacích je uváděn i jodový test, kdy se pacientovi, pod lékařským dohledem, podá zvýšená dávka jodu, a vyhodnotí se reakce organismu pacienta.
Léčba spočívá v dodržování bezlepkové diety. Pokud je ekzém rozšířen, užívají se na potlačení těchto kožních projevů léky – Disulone. Vzhledem k tomu, že tyto léky mají velice široké spektrum nežádoucích účinků, je vhodné je užívat pouze nezbytně nutnou dobu, než si dieta „sedne“ a stav kůže se zlepší. Po nasazení diety, ale trvá poměrně dlouhou dobu, (3 měsíce jsou minimum, ale první pocity zlepšení se mohou dostavit již dříve) než se projeví její kladné účinky. Výjimkou není ani doba jednoho roku. Dietní opatření jsou celoživotní. Někteří pacienti udávají po přerušení diety zhoršení ekzému a delší dobu trvající navrácení do klidového stavu. Vzhledem ke zvýšené citlivosti pacientů na jod, je vhodné rovněž omezit sůl (jodizuje se, aby se předešlo poruchám štítné žlázy). Vhodnou variantou je používání soli mořské, která jód obsahuje v menší míře.
Stejně jako u Celiakie se u této choroby vyskytují možná přidružená onemocnění, zejména cukrovka a poruchy štítné žlázy. Prudce se rovněž zvyšuje pravděpodobnost karcinomu trávicího traktu. Těmto přidruženým onemocněním se dá předcházet a výrazně snižovat jejich možný výskyt přísným dodržováním diety. Čím dříve a čím déle je dieta dodržovaná, tím se riziko výskytu přidružených onemocnění blíží výskytu v „běžné“ populaci.
Autor článku: Lenka Mullerová
Počet zobrazení článku: 11985
Obecné články o problematice potravinové alergie a potravinové intolerance
Všechny články sekce: Články alergie
