Ačkoli se jedná o tři různé typy stejného onemocnění, principy její diagnostiky, léčby a dietních opatření jsou v zásadě stejné.
Diagnóza je stanovena opakovaným stanovením hladiny glukózy v krvi, která nesmí překročit namátkově - 11,0 mmol/l . U těhotenské cukrovky se provádí zátěžový test mezi 24.-28. týdnem těhotenství a stanovuje se glykemická křivka.
U všech typů diabetu je třeba dodržovat přísný dietní režim, jehož cílem je minimalizovat v souladu s ostatními léčebnými opatřeními výkyvy hladiny cukru v krvi, pokud možno ji udržovat v optimálním rozmezí. Diabetes I. Typu je zcela závislý na podávání inzulinu, úprava dietního režimu je nezbytností. Budoucí možnost léčby je možná transplantací Langerhansových ostrůvků. Diabetes II. typu lze léčit pouze dietou, nebo v kombinaci s podáváním léků. Inzulinová léčba nastupuje až v případě, že předchozí léčba je neefektivní. Hlavním předpokladem pro účinnou léčbu je trvalé snížení nadváhy a pravidelný pohybový a dietní režim.
Léčba všech typů diabetu je založena na dietních opatřeních. Základem dietních opatření je rozdělení jídel do 5-6 jídel denně (u dětí i více) s tím, že si pacient musí hlídat množství zkonzumovaného cukru (i škrobů, které se rozkládají na jednoduché cukry). Základem jídelníčku diabetika je zelenina, a libové maso. Množství příloh resp. obsah cukrů v přílohách se musí přepočítat na jednotky a hlídat jejich množství dle doporučení lékaře. Ovoce by mělo rovněž tvořit větší součást stavy diabetiků, je ale třeba hlídat množství fruktózy v něm obsažené. U diabetu je jedno jaký typ cukru tělo přijímá, zda jednoduché cukry – glukóza, fruktóza, či cukry složené – sacharóza (řepný cukr), musí se hlídat jeho množství a dle přepočtu na jednotky zvolit vhodný typ a množství aplikovaného inzulinu (diabetes I. Typu, a pokročilý diabetes II. typu). U diabetu s aplikací inzulinu je třeba dietu dodržovat velmi přísně. U ostatních typů „stačí“ hlídat množství cukrů a pravidelný dietní režim, redukce váhy (diabetes II.typu) a pravidelná přiměřená fyzická aktivita.
česnek, cibule, lněné semeno, fazolové lusky, bobuloviny, pivovarské kvasnice, mléčné výrobky (především nízkotučné sýry), ryby,salát z mladých lístků smetánky lékařské, kyselé zelí, listová zelenina, zelené rostliny, luštěniny, sója, ořechy, celozrnné výrobky, pšeničné klíčky, mrkev, baklažány, olivy, artyčoky, cibule, celozrnné výrobky. Z dalších bylin je možné doporučit ženšenový kořen, borůvky, kořen pampelišky (smetánky lékařské), borůvkové listy a listy kopřivy.
Obě tyto nemoci patří do skupiny autoimunitních onemocnění. Celiakie se většinou přidružuje k diabetu I. Typu. Pravděpodobnost spojení těchto diagnóz je až 30%. Obě tyto diagnózy vyžadují přísná dietní opatření. S jistou nadsázkou by se dalo říci, že jsou to diety protichůdné. Vyžadují proto velmi přísné dodržování obou diet s důrazem na přepočet jednotek. Hlavní problém tkví v tom, že bezlepková mouka je složena převážně ze škrobů, které se v těle štěpí na jednoduché cukry. Proto je třeba přísně propočítávat a hlídat obsah cukrů. Pro ilustraci: 100 g bezlepkové mouky obsahuje 85-95g cukru. V dalších vhodných potravinách se tyto diety již nevylučují. Hlavní důraz by měl být kladen na libové maso a zeleninu.
Autor článku: Lenka
Počet zobrazení článku: 123274
Obecné články o problematice potravinové alergie a potravinové intolerance
Všechny články sekce: Články alergie