Můj příběh o potravinové alergii

Jmenuji se Tanja a je mi 29 let. Nebudu psát o svých dětech, ale o sobě. Můj příběh kupodivu začal teprve před rokem a půl. Nesčetněkrát jsem se sama sebe ptala, jak je to vůbec možné?! Možná mě něco mělo varovat už před pár lety…

Citace z knihy: Nemoc jako symbol – Rüdiger Dahlke

Alergie: STRACH ZE ŽIVOTA; konflikt mezi vysokou agresí a vysokou senzibilitou; válka na tělesné rovině; nadměrná reakce, velké zbrojení, obrana, zakrytý obraz nepřítele; silná nevědomá agresivita, nahromadění vzteku a agrese, potlačení vitality, potírání toho, co vyvolává strach, strach ze života, mocenské hry: alergeny zabraňují tyranizování okolí a tím vyžívání agresí, z toho vyplývají pocity viny, které vedou k dalšímu potlačování agresí; alergeny: symboly pro vše vitální, špinavé s obzvláštním důrazem sexuální složky jako něčeho nečistého, špinavého…zvířecí srst: strach z lásky, z animality, pudovosti, špíny; kočky ( potlačení mazlivosti, přítulnosti ); pes ( potlačení agresivity, bojovnosti ); květní pyl ( strach z plodnosti, sexuality, lásky ); domácí prach, roztoče ( strach ze špíny, nečistoty ); potraviny ( strach ze života; plody – sexualita, plodnost; mléko – mateřství; alkohol – ztráta kontroly; uvolnění temných sil; kosmetika, vůně – sexuální přitažlivost, ženskost, opojení, povrchnost; barvy, laky, lepidla – vše nepřirozené, umělé, povrchní; léky – závislost, ztráta kontroly, potlačení přirozenosti, strach ze ztráty kontroly; celkově: vyčistit své tělo od negativních myšlenek, pocitů a strachů, vědomě si přiznat něco, naučit se smířit se, odpustit, přijmout své nepřátele Astma: strach, snaha uzavřít se před životem; vyjádření odporu, nesouhlasu s něčím; vydírání, útěk před něčím, s čím se nemohu vyrovnat; nerovnováha mezi mocí a bezmocí; „nemohu promluvit“ a „ nedostává se mi vzduchu“ při konfrontaci s dominancí jiných lidí; touha po čistém vzduchu; potřeba povznést se nad něco, vznést se a odletět pryč; nedostatek vzduchu jako živlu; seberealizace, naučit se prosazovat, přijímat a vyjadřovat své myšlenky a pocity; naučit se komunikovat, otevírat se; vědomě uskutečnit sny vzlétající do výše; být sám pro sebe vším ve smyslu stačit sám sobě; uvolnit se a zbavit se pocitu strachu, úzkosti a odporu

Můj příběh

Bylo to asi 6 měsíců po druhém porodu, přestávala jsem kojit, měla jsem docela velký stres, oslabenou imunitu a zdravotní problémy. Dostala jsem zánět spojivek, který jsem dlouhou dobu nemohla vyléčit, následně se mi udělal ekzém kolem očí a pak mi začaly oči otékat. Zároveň se mi zhoršil ekzém na prstech a předloktích, na který jsem trpěla už několik let, a který se mi velmi zhoršil i v době, kdy jsem čekala druhé dítě. Obrátila jsem se tedy na lékaře, ale vzpomínám si, že jsem v té době toho moc nevyřešila. Teprve až když problémy přetrvávaly delší dobu a přidal se k tomu ještě dlouhodobý suchý a dusivý kašel jsem dostala žádanku na alergologii. To už bylo v době pylové sezóny a ekzém jsem měla rozlezlý po celém těle. Jednoho krásného dne jsem totiž poobědvala smetanovou omáčku zahuštěnou pohankovou moukou a po jídle se mi udělalo hrozně zle a následně jsem se celá osypala. Myslela jsem si, že je to oblečením, které jsem měla na sobě, a které bylo vyprané v agresivním prášku. Snažila jsem se vyvarovat všech možných chemických a kosmetických dráždidel, o kterých jsem věděla, že mi nedělají dobře, ale nestačilo to. Navíc jsem pojala podezření, že mi velmi vadí parfémy a přestala jsem používat veškerou kosmetiku. Protože se mi ekzém objevil i na obličeji a to hlavně kolem očí, přestala jsem se líčit a nosila jsem sluneční brýle. Z krevních testů na alergologii jsem se dozvěděla, že mám veškeré testy negativní, pouze slabou alergii na mléko. V té době už jsem začala mít i trávící obtíže a měla jsem pocit, že mě jídlo „ štípe“ v puse a nevěděla jsem proč. Lékař mi tvrdil, že klidně můžu převařené mléko a zakysané mléčné výrobky, ale já je pro jistotu a k nelibosti své rodiny kompletně vysadila. Připravila jsem se o zdroj vápníku a o dobroty, na kterých jsem si hojně pochutnávala celá léta. Myslela jsem, že to nevydržím, ale motivací pro mě byl strach, že když to sním, tak mi bude špatně a zhorší se mi ekzém. Nic se však nezměnilo a problémy přetrvávaly dál. Odmítala jsem brát antihistaminika a léky potlačující projevy alergie s tvrzením, že chci nejprve přijít na to, kde je příčina. Lékaři byli ze mě nešťastní a měla jsem pocit, že jsem každému za blázna.

Z vlastní iniciativy jsem si nechala udělat přímo v laboratoři testy na 92 základních potravinových alergenů. Bohužel jsem si musela z vlastní kapsy zaplatit 5000,- Kč. V té době jsem už držela bezlepkovou dietu, protože jsem zjistila, že jakékoliv pečivo, moučná jídla a obilniny obsahující lepek mé potíže velmi zhoršují. Doma jsem si udělala Biocard, ale vyšel mi negativní. Když jsem se dozvěděla výsledky laboratorních testů, byla jsem velmi překvapená. Vyšla mi silná alergie na mléko a absolutní nesnášenlivost mléčných výrobků, nejhůř na tom byl tvaroh, dále středně těžká alergie na vejce a kávu, lehčí alergie na špenát a olivy. Ostatní potraviny vyšly negativní. Věděla jsem však, že i některé z těch potravin, které vyšly negativní, nemůžu jíst a nedělají mi dobře! Po vysazení vajíček se mi lehce spravil velmi zarudlý, suchý a oloupaný obličej plný vrásek. Dále se však nic moc nezměnilo a já nadále držela bezlepkovou dietu, i když jsem veškeré testy na lepek měla negativní. Koncem léta se mi totálně sesypala imunita. Mezitím jsem už pochopitelně vyzkoušela snad všechno možné včetně různých léčitelů a drahých doplňků stravy. Po jedné návštěvě léčitele a hádce s manželem jsem si totálně rozškrábala obličej, do kterého jsem si infikovala opar, který jsem měla na rtech asi před 2 týdny. Následně se mi postupně vyrašily bolestivé puchýře po celém obličeji včetně očí. Vypadla jsem jako ropucha, měla jsem teplotu a obrovské uzliny. Bylo to na hospitalizaci na kožní klinice a zrovna v den synových prvních narozenin. Já jsem je „ukecala“ a léčila jsem se doma. Po týdnu jsem se pomalu zotavovala, ale během celé léčby a užívání léků se mi rapidně zhoršil ekzém. Měla jsem zanícený celý obličej a celé ruce od prstů až po ramena. Během celého toho půl roku, kdy mi začaly tyto problémy a byla jsem nucena držet dietu jsem shodila asi 14 kg. Vypadala jsem jako troska, celé noci jsem se škrábala a byla jsem na tom psychicky dost špatně. Občas jsem dostala neodolatelnou chuť na čokoládu a pokaždé jsem snědla celou tabulku hořké čokolády bez mléka na posezení. Zkoušela jsem i jiné sladkosti např. chalvu. Ale reakce organismu na takové dobroty nebyla vůbec příjemná. Začala jsem experimentovat s makrobiotikou a utrácela za biopotraviny. Snažila jsem se držet bezmléčnou, bezvaječnou a bezlepkovou dietu. Čas od času jsem porušila bezlepkovou dietu a zkusila např. nějaké běžné pečivo, ale okamžitě se mi to projevilo na obličeji. Už před časem jsem si koupila domácí pekárnu a zkoušela upéct si bezlepkový chleba, ale reakce byla úplně stejná!!! Navíc mi bezlepkové pečivo vůbec nechutná a proto jsem jedla pouze rýžové, pohankové nebo jáhelné vločky,kaše a křehké chlebíky. Myslela jsem, že ta reakce po pečivu, i po domácím pečivu může mít příčinu v nesnášenlivosti droždí, ale v testech bylo droždí negativní…Časem se objevovaly potíže i po dalších potravinách, se kterými jsem dříve neměla žádné problémy… Ekzém jsem řešila kortikoidními mastmi a to i na obličeji, změnila jsem krém na promazávání a výsledky se dostavily. V době přísné diety a důkladného mazání se ekzém velmi zlepšil, i když ne na dlouho. Časem jsem začala používat alespoň řasenku a tužku na obočí. Co mě dále velmi trápilo a obtěžovalo, byl chronický průjem a trávící obtíže. Lékaři mi navrhovali kompletní interní vyšetření, které jsem dlouho odmítala, ale když už to bylo neúnosné, podstoupila jsem jej. Bála jsem se, že mám nějakou vážnou nemoc, měla jsem velký strach, co mi zjistí. Celiakii vyloučili už dávno, gastroskopie byla negativní a čekala mě ještě koloskopie, které jsem se obávala ze všeho nejvíc. Nakonec všechno dobře dopadlo, zvládla jsem to i bez premedikace a nenašli mi tam vůbec nic. Dostala jsem diagnózu dráždivý tračník a šla jsem domů. Veškeré krevní testy byly negativní, pouze mírně odchýlené hodnoty v důsledku dlouhodobého hladovění, jeden malý žlučníkový kámen a to bylo všechno. Přesto jsem se bolestí břicha nezbavila a po určitých jídlech mívám značné problémy. Ptala jsem se „ Proč?“ Byla jsem pro všechny lékaře nejen těžký oříšek, ale taky těžký pacient. Odmítla jsem léčbu a stále se snažila přijít na to, co mi vlastně je. Stravovala jsem se velmi chudě a jedla jsem stále to samé. Po čase se mi trošku upravilo trávení, jistě i díky bylinkám, které jsem pila a přestala jsem mít průjmy. Samozřejmě jsem musela držet přísnou dietu a jakmile jsem snědla něco nepovoleného, okamžitě nastaly značné problémy. Mezi bezpečné potraviny patřila rýže a vařená zelenina. O těch ostatních… těžko soudit…Ekzém přetrvával dále… a už jsem si pomalu zvykala na to, že s tím budu muset žít. Občas mě přepadla nepopsatelná deprese nebo stejně tak nepopsatelná chuť na nějaké zcela obyčejné jídlo. Naše domácnost tím vším zcela jistě trpěla a to velmi. Přestala jsem péct o víkendu koláče a bábovky. Ani jsem nenapekla žádné vánoční cukroví ( pro děti a manžela jsem je objednala u cukrářky ) a přestala jsem vařit smetanové omáčky zapražené moukou a smažit řízky…

V zimě jsme se opět všichni potýkali se zánětem průdušek. Já se toho svého kašle ne a ne zbavit. Zjistila jsem, že moje průdušky dráždí cigaretový kouř, suchý vzduch, přechod ze zimy do tepla, silné parfémy, pouliční prach a pyl. A to velmi. Kolikrát jsem kašlala tak, že jsem se až dusila. Po návštěvě alergologa jsem se dozvěděla, že mám alergický zánět průdušek, sedimentace byla nulová a nasazená antibiotika zřejmě zbytečná… infuze s kortikoidy a uspávačem Dithiadenem jsem s díky odmítla a začala užívat antihistaminika Aerius. Můj alergolog mi s bohorovným klidem oznámil, že mám astma a doporučil mi inhalátor Atrovent při dušnosti. Nechala jsem si udělat ještě nějaké testy z krve a vyšlo mi, že jsem prodělala mononukleózu, měla jsem pozitivní protilátky na EBV. Tak už jsem pochopila, proč ty moje játra dostaly tak zabrat…No a tak nějak jsem si všimla, že ten můj dusivý kašel s tvorbou průhledných hlenů souvisí i s tím, co jím… Na jaře jsem se znovu vypravila na alergologii , tentokrát se mě ujala velice příjemná mladá paní doktorka a nechala mi udělat veškeré testy…Výsledky byly katastrofální…neskutečné hodnoty IgE a naprosto neskutečné hodnoty protilátek na kravské mléko…zjistily se také další alergeny…Už jsem pochopila, proč se každý večer dusím, když sním denně 3 banány a také jsem pochopila, proč jsem reagovala na bezlepkový chleba – vyšla mi alergie na pohankovou mouku…Ze stěrů z ekzému se vyklubal zlatý stafylok ( pochopitelně ) a já už se nedivila, jak je možné, že po využívání antibiotik se mi ekzém výrazně zlepšil. Vysadila jsem tedy další zjištěné alergeny z potravy, dodržovala striktní dietu a začala místo kortikoidních mastí používat masti antibiotické. Do toho přišlo léto a já mohlá konečně křičet. „ Hurááááááááááááááá!!!!!“ Ekzém se téměř ztratil a problémy s trávením také ustoupily. Přestala jsem i kašlat a dusit se. Dostala jsem se na únosnou hladinu. Je to všechno o stravě. Pokud sním něco nevhodného, okamžitě se to projeví…ekzémem, astmatem a průjmem. Nedá se tomu vyhnout, zbavit se toho…ale dá se s tím žít…. Můžu akorát doufat, že se mé problémy znovu nezhorší na neúnosnou míru a že se mi nebudou vytvářet nové potravinové alergeny. V dobách nejhorší krize jsem skutečně uvažovala nad tím, k čemu je takový život a co jsem komu provedla, že musím takhle trpět. Rozhodla jsem se , že chci pomáhat podobně postiženým lidem. Ale napřed jsem musela naučit se pomoct sama sobě. Bohužel jsem na tohle všechno byla sama. Rodina mě nedokázala ani pochopi, natožpak podpořit. Dlouho trvalo než si na můj nový životní styl zvykli a dlouho trvalo než mě přestali považovat za mentální anorektičku, hypochondra a člověka zralého pro psychiatrickou léčebnu. Nikdo z nich nedokázal pochopit, že vůbec něco takového, jako je potravinová alergie, existuje. Je těžké mazat dětem chleba se sýrem v rukavicích, protože při kontaktu s do krve rozpraskanou pokožkou mých rukou nepříjemně svědí a pálí. Je těžké poslouchat stížnosti, že koláč není dobrý protože je upečený pouze z rýžového mléka a celozrnné mouky nebo že jim na svačinu v žádném případě nestačí kukuřičné křupky natural. Ale nevzdávám to . Nikoho neomezuji, to ne… Chápu, že to, že určité věci nemohu jíst já, ještě neznamená, že je nebudou jíst všichni. Svoboda jednoho člověka končí tam, kde začíná svoboda toho druhého. Přesto nevzdávám snahu převést, alespoň z části, svou rodinku na zdravý způsob stravování. Začala jsem pracovat v obchůdku se zdravou výživou, biopotravinami a přírodní kosmetikou a začala jsem se intenzívně věnovat makrobiotice, bylinkám a zdravému stravování. Potkala jsem spoustu lidí, kteří mají např. potravinovou alergii, celiakii nebo jiné zdravotní problémy, díky kterým jsou nuceni držet nějakou dietu. Hluboce lituji a pláču při pohledu na dítě s atopickým ekzémem od hlavy až k patě bez možnosti se normálně najíst. Jediné, co člověk v takové chvíli cítí, je naprostá bezmocnost. Častokrát jsem se zamýšlela nad tím, proč se tohle na světě děje. Ten, kdo nemůže normálně jíst, aniž by se potrava v jeho organismu chovala jako jed, jakoby popíral svou vitalitu a šel proti životu. Je to jakýsi projev sebedestrukce, který pramení bůhví odkud. Přeji všem potravinovým alergikům hodně vůle, víry a naděje.

Články k problematice Intolerance laktózy a Alergie na bílkovinu kravského mléka (ABKM)


Autor článku: Tanja

Počet zobrazení článku: 21630







Diskuse ke článku

Diskuse ke článku: Můj příběh o potravinové alergii

Poslat odkaz na článek na e-mail

Zadej e-mail, na který má být článek poslán:
 


Příběhy alergiků

Příběhy lidí a dětí s potravinovou alergií a potravinovou intolerancí

Všechny články sekce: Příběhy alergiků



FORPSI - webhosting, serverhosting, domény
         potravinová alergie server o potravinové alergii a intoleranci                   potravinová alergie
Kontakt  Partneři serveru   Volná místa          Tisk   





IT/telekomunikace
Volná místa telekomunikace, informační technologie

administrativa
Zaměstnání v oboru administrativa (asistent, asistentka, recepční atd.

personalistika
Personalistika a řízení lidských zdrojů - volná místa

finance
Finanční, účetní a ekonomické pozice

management
Management, nabídka manažerských příležitostí

provoz/výroba
Výroba, kvalita, provoz a obdobné pracovní pozice

logistika/doprava
Pracovní pozice logistika, doprava

obchod/nákup/marketing
Zaměstnání obchod, prodej, marketing, nákup